Cyril a Metoděj 1.díl

Svatí zvěrozvěsti Cyril (Konstantin) a Metoděj jsou bratří známí jako Apoštolové Slovanu. Všichni jistě víme, že v rámci své misie přinesli staroslovenštinu  a také písmo známou jako hlaholici. Papež je v roce 1981 prohlásil za patrony Evropy. Na počest těchto zvěrozvěstů Česko slaví i státní svátek (5. července).

Konstantin byl mladší z bratrů a také nejvýznamnější učenec své doby. Vystudoval teoologii, filozofii a literaturu na univerzitě v Konstantinopoli. Kancléř tehdejší císařovny jej dal vysvětit na kněze. Nebyl však mnichem. To až před svou smrtí v římě, kde přijal své druhé jméno Cyril.

Jeho služba jej však dost vysilovala. Rozhodl se uchýlit do samoty v jednom z kláštěrů. Údajně to snad bylo i kvůli vypjatým vztahům se svým patriarchou. Po čase byl vystopován a přemlouván k návratu. Raději se však stal profesorem filozofie. Po čase byl císařovnou požádán, aby obhajoval křesťanské učení. To jej však znovu vysílilo natolik, že dal opětovně přednost samotě. Přežil i pokus o otrávení Araby. Díky politickým zvratům se moudře uchýlil do kláštera, kde potkává Metoděje. Řeholní slib nesložil, presto mohl v klášteře nerušeně studovat a možná právě zde vzniká myšlenka slovanského písemnictví.

Metoděj, původně jménem Michal, se narodil v Soluni a zemřel 6.dubna 885 na Moravě. Původně pracoval jako byzantský státní úředník, konkrétně vojenský úředník a správce. Koneckonců stejně, jako jeho otec. Roku 845 se rozhodl úřadu vzdát a stal se mnichem v klášteře na asijském Olympu, jinak zvaném jako mnošská hora. Odtud pochází jeho jméno Mětoděj.

Po Cyrilově smrti vedl nadále velkomoravskou misii. Založil i moravsko-panonskou arcidiecézi a stal se tak prvním arcibiskupem. Celý středověk byli oba dva vedeni jako biskupové.

Jak již bylo řečeno, oba dva bratři pocházeli ze Soluně. Jejich matka možná dokonce i byla slovanského původu.